Na samém konci školního roku zažila Praha opravdovou hudební povodeň. Hned dva festivaly se více či méně lákavou nabídkou snažily získat přízeň fanoušků. Zatímco pompézně pojatá přehlídka Sun takřka zkrachovala, skromnější, ale ve výsledku pestřejší a mnohem zábavnější E. T. Jam se vydařil beze zbytku.

Za sluncem do haly

Festival Sun '97 pronásledovala smůla. Původně byl naplánován na dostihové závodiště v Chuchli, ale nakonec jako torzo osekané o řadu umělců skončil v chladné Sportovní hale v Holešovicích, kde letní atmosféru simulovaly jen úzký proužek trávy, malý taneční stan a pár stánků s občerstvením. I Sportovka se však ukázala jako nenasytná, neboť v jejích útrobách, které běžně pojmou na patnáct tisíc duší, se jich za poměrně vysoké vstupné roztahovalo bídných dva a půl tisíce.

Na rozdíl od progresívního Jamu už prvotní program nechystal představit bouřící se tuzemskou omladinu a spíše sázel na jména ověnčená již jistým komerčním úspěchem. Z nich nakonec dostali slovo hvězdně obsazení Alias, kteří před hrstkou přítomných rozdávali vcelku příjemné, ale tuze obyčejné písničky, pódiově syrová Tichá dohoda a sympatičtí poprockeři Chinaski.

Po znamenitém a hlučném výkonu anglické kultovní kapely New Model Army pódium přivítalo pětatřicetiletou zpěvačku Sheryl Crow. Sympatická, i když trochu odměřená Američanka s folkrockově bluesovým srdcem své průzračné a chytlavé písničky obrnila pódiovou syrovostí a fanoušci bouřlivě ocenili zejména rádiové hitíky If It Makes You Happy nebo All I Wanna Do z celkem jedenáctihlavé koncertní rodinky.

Australané INXS, kteří se nedávno vrátili do života nadupaným albem Elegantly Wasted, byli hvězdami se vším všudy. S lehkou arogancí zpěváka Michaela Hutchence, s nesmazatelnou porcí sexappealu, ale hlavně s velkou profesionalitou, se kterou přistoupili ke dvěma pražským hodinám. Díky jejich nespoutanosti a vitalitě přehlídka na chvíli rozkvetla do nefalšované sluneční krásy.

Roztančený Džbán

Jako velké rozradostněné mraveniště vypadal horký sobotní den v zaplněném pražském kempu Džbán, kde se uskutečnil druhý ročník hudebního festivalu E. T. Jam 97.

Pořádající společnost 10:15 Promotion chtěla příchozí zejména pobavit, a tak ve spolupráci s mladými a progresívními agenturami Lighthouse a D Smack U pro zhruba sedm tisíc příchozích přichystala dvě pódia. Krom hlavního jeviště se u vstupní brány tyčila kopule tanečního stanu, do kterého programová nabídka nahrnula zejména to nejlepší z rozvíjející se české nezávislé scény. Nový program, ještě více ponořený do svůdných kroků trip hopu, nabídla charismatická Načeva, zatímco všeuměl Jan Muchow a jeho již takřka kultovní harcovníci z Ecstasy Of St. Theresa za mohutného aplausu vylétli z trip hopové melancholie na vesmírnou výpravu po ostrých výhoncích drum'n'bass. Jako kontrast obou působily cituplné melodie snivých mladíků Colorfactory nebo jazzové inspirace noviců Jeazz Band.

Vybrané české skupiny ozdobily i mohutné ústřední kolbiště. Soubory Wohnout a United Heads sice potvrdily pověst zelenajících se nadějí, ale opravdové oživení přišlo až s rámusivým nástupem zvolna stárnoucích ztřeštěných punků z britských Toy Dolls.

I kdyby se slunce celý Jam krčilo za mraky, do hlediště by ho na křídlech své hudby vnesli američtí Spearhead a internacionálně obsazení Transglobal Underground. Strhující Spearhead s přirozenou lehkostí mísí rap s jazzem, soulem a funky a kapela s výbornou rytmickou sekcí si přes svou relativní neznámost rychle získala konzervativní česká srdce. Stejně, jako pro následující taneční kouzelníky Transglobal Underground, pro ně hranice žánrů stojí jen proto, aby se překračovaly.

Instatní arktická polévka, podávaná synthipopovými Erasure, ostře kontrastovala s emotivním vystoupením Sinéad O'Connor. Skromná Irka, dávno nerebelující, sice vnesla na džbánskou stráň po hektických hodinách tanečních rytmů určitý poklid a harmonickou vyrovnanost, ale to vše jen na povrchu svých vnitřně rozervaných a hořkých balad. Krom písniček z aktuálního minialba Gospel Oak zavzpomínala a do tanečně uhračivých tónů Fire Of Babylon si na pěveckou výpomoc pozvala charismatickou Natachu Atlas z Transglobal Underground, jež podtrhla takřka démonickou náladu písničky.

Mohutný popůlnoční ohňostroj pár znavených odpadlíků upozornil na to, že vedle očekávané záře srpnového vystoupení U2 Praha právě zažila největší událost tohoto léta.