EOST: Články: JPM a Internet
JPM a Internet
ZdrojInternet 50 (listopad 2000)
Datum1.11.2000
AutorDavid Litvák a Petr Soukup

Ti světa moderní hudby znalejší z vás pravděpodobně poznali, že obálku tohoto Internetu zdobí tvář Jana P. Muchowa. Ti světa výpočetní techniky znalejší z vás pravděpodobně poznali, že tvář Jana P. Muchowa zdobí pozůstatky vypalovací CD-R mechaniky Yamaha. A ti věci znalejší z vás určitě vědí proč.

Jan P. Muchow (JPM) je hudebník, skladatel, producent, pilíř skupiny Ecstasy Of St. Theresa (EOST) a také obecně známý nepřítel vypalovaček. Když se pod slogan "Kopírování zabíjí hudbu' podepíše Ilona Csáková (IC). vyvolá to na českém internetu leda pobavení. Když se ale proti copy nation postaví veřejně a nekompromisně i osobnost typu Jana P. Muchowa, začnou se dělat kruhy na vodě. Je totiž jasné, že je cokoli, jen ne hlásná trouba nahrávacího průmyslu - toho, který momentálně vidí svého největšího nepřítele v šíření hudby po internetu. Přidejte k tomu, že se JPM stát i novopečeným webovým podnikatelem a máte z toho kandidáta na rozhovor do Internetu jako víno. Takže pěkně popořádku...

DL: Jaké jsou tvé zkušenosti s internetem?

JPM: Já jsem vlastně pravidelnej a každodenní uživatel. Každé ráno si vyberu schránku a vyřídím poštu, pak se samozřejmě dívám na zpravodajské servery. Ale co se týká stahování, přenosu souborů a podobně, tak nic moc. Můj nejexperimentálnější zážitek se odehrál před rokem, když jsme chystali singl k písničce Neon: remix nám totiž udělala nějaká slečna z Japonska, která se ozvala přes naše neoficiální fanouškovský internetový schránky. Přes maily jsme se s ní dohodli, že jí dáme k dispozici zpěvový stopy v mp3 a ona nám to pak stejným způsobem pošle zpátky. Podobně v současnosti probíhá soutěž o nejlepší remix písničky Lucky Boy na webu filmu Samotáři (www.samotari.cz). K dispozici jsou stopy, kdo se chce soutěže zúčastnit, může si je stáhnout a pak je zremixované poslat zpátky. Prý došlo už asi deset remixů. Je to vlastně šance pro normální lidi se k něčemu takovému vůbec dostat.

DL: Získáváš z internetu i ohlasy na svoji tvorbu?

Máme svoje stránky, a když nám někdo napíše, skončí mail u mě. Existují ještě asi dvě nebo tří neoficiální stránky, což mě taky dost příjemně překvapilo, že si někdo dá tu práci.

DL: Kdo vaše stránky dělal?

Klára Nemravová, ale teď nemá moc čas, poslední informace jsou někdy z dubna. Snažíme se najít někoho, kdo by na to měl čas a bavilo by ho to.

DL: Obecně je známě, že jsi také nějakým způsobem zainteresovaný v novém online shopu AlbumCity (www. albumcity.cz) - můžeš upřesnit, jak konkrétně?

Byl jsem osloven (stejně jako Ivan Král a Emil Víklícký) jako mediální tvář, potažmo také jako investor. Myšlenka AlbumCity se mi zdá dobrá. Často se stane, že si jdeš do krámu koupit nějakou desku a ta deska prostě není. A když tam jdeš potřetí a ani potřetí ji nemají, tak si ji nakonec vůbec nekoupíš. Prostřednictvím AlbumCity se dají ušetřit čas i náklady. Cédéčka z AlbumCity stojí v průměru až o stovku míň než jinde v obchodech a ještě je dovezou zákazníkovi až domů. Je to výhodný i pro lidi, kteří nejsou z Prahy.

DL: Zkoušel jsi někdy předtím nějakou jinou on line prodejnu?

Jo, jasně, ale anglickou nebo americkou.

DL: Počítáte v AlbumCity taky s distribucí hudby v digitálním formátu, jako to dělá třeba Vltava (www.vltava. cz) nebo MP3Shop (www.mp3shop.cz)?

Do toho já moc nevidím. V AlbumCity je sice přítomna i myšlenka pomáhat začínajícím kapelám, které by jeho prostřednictvím mohly zveřejňovat svoje demáče, ale zatím mám pocit, že je všechno ještě ve stádiu příprav a hledání technických řešení.

PS: Necháváš si posílat e-mailem zprávy, co je kde nového, třeba na tvých oblíbených labelech, nebo spíš chodíš na jejích weby?

Spíš tam chodím - nerad někde nechávám svoji adresu. Ale jsem předplatitelem několika časopisů (Future Musíc), který automaticky fungují i on line, takže od nich mi chodí maily s odkazy.

DL: Chatoval jsi někdy na internetu?

Jasně, ale spíš jako voyeur, než bych se do toho nějak montoval. Někdy mě to docela baví, třeba se i zapojím, ale nemám čas tam třeba dvě tří hodiny vysedávat.

DL: Sleduješ aspoň, jak se už i u nás distribuují mp3 soubory za peníze?

Ani ne. Já osobně mám stejně z nosičů nejradši vinyl. Je to hezký, velký, má to velký obal... Stejně tak mě moc nebaví softwarový hudební nástroje, softwarový samplery, moc mi nedávaj. I když muzika samotná je pak taky taková nefyzická a nehardwarová... Já jsem asi materialista, mám v tomhle případě větší vztah k hmatatelným věcem. Když hraju na kytaru, tak ji mám radši v ruce než na monitoru. Takže prostě mám radši nosič s obalem než prohánět soubory myší. I když je to tak vlastně ekologičtější.:))

PS: Jak se na fenomén mp3 díváš jako fanoušek, pro kterého znamenají úžasný zdroj informací? Označil bys jako pirátství, když si člověk stáhne mp3, poslechne si je a pak, když se mu nahrávka líbí, si ji koupí? Nemůže být to, co se nazývá pirátstvím, ve svým důsledku pro hudebníky dobrý? Při současných cenách nosičů si každý rozmyslí, jestli koupit nebo nekoupit. A líp se může rozmyslet, pokud produkt zná - jenže poslechové kabiny ani šíře nabídky nebudou v prodejnách dostatečně vyhovující nikdy. Navíc i nejrůznější průzkumy nasvědčují tomu, že pokles prodejnosti cédéček v prointernetované Americe nenastává.

Já si myslím, že je to super pro kapely, který nevydávají desky. Nebo i pro ty, co nosiče vydávají, ale dají na web nějakou písničku jinak, třeba v jiným remixu. Jinak ale nevidím důvod, proč by si někdo chodil kupovat kompletní desku, když si ji předtím stáhne. Asi jen zlomek lidí má rádo nosič s obalem a vším, co k němu patří. Nemyslím si, že to, co přinesl Napster, je špatný, to ne, je to super... ale je to stejný, jako by sis vyfotil obraz, místo abys ho koupil, a pak si tu fotku dal do rámu na zeď.

DL: Má Ecstasy na svých stránkách také nějaké ukázky?

Dali jsme tam exkluzivně dvě písničky, které nebyly nikde vydaný. Ti, kdo naše stránky navštíví, si je mohou stáhnout, je to vlastně dárek fanouškům. Jde samozřejmě o jiný přístup, než když si někdo koupí cd a celé ho dá v mp3 na web, k dispozici celému světu. Něco jinýho je, když autor, sám o své vůli, dá na web něco, co je jeho a co se vlastně nikde neprodává.

PS: Uvažoval jsi někdy o způsobu digitální distribuce hudby, který by vyhovoval jak interpretům, tak i fanouškům? Máš nějakou představu, jak by distribuce nehmotných nosičů mohla být přínosná pro obě dvě strany?

Já nemám nic proti tomu, když si někdo stahuje věci, který má rád. Ale je mi líto kapel, který mám rád já - a z toho důvodu pak jdu a jejich cédéčko si koupím. To je jedinej způsob, jak tu kapelu podpořím. I při vědomí, že oni z ceny dostanou třeba jen desetinu, že většinu peněz stejně dostanou různý sekretářky a lidi, co sem tu desku přivezli. Takže kdyby se vymyslel nějaký jiný způsob úhrady za hudební dílo, tak by to vlastně bylo nejlepší... Hudební průmysl je především průmysl a pak teprve hudební, to je jen přídavný jméno. A všichni tihle jakoby příživníci by v jiném systému, než je stávající, neměli co dělat. Alternativní distribuce by tedy svým způsobem byla očistnej proces. Jen aby ten očistnej proces nakonec hudební průmysl neočistil právě od kapel - aby firmy nakonec nevyházely kapely, protože se neprodávaj. Aby nenastal kontraproduktivní efekt. Fanouškům jde o muziku, a ne o sakaře v nahrávacích společnostech. A na to, jak je teď tenhle průmysl postavenej, doplácejí především kapely. Na druhou stranu si ale neumím představit například Filipa Topola, jak nahrává desku a pak ji loaduje do počítače a prodává po internetu - na tohle není podle mě stavěnej. Je spousta hudebníků, kteří k novým technologiím nemají vztah a kteří mají fanoušky, co jsou na tom stejně. A mohla by nastat doba, že právě tihle lidi nebudou vůbec vědět, jak se ke svý muzice dostat, když se třeba nebudou umět orientovat ani ve vyhledávači...

DL: Na Psí vojáky ale na internetu v podstatě nenarazíš, ti budou mít vždycky posluchačskou základnu odpovídající tomu, jaký jsou a co hrajou. Nerad bych generalizoval, ale myslím, že pro jejich posluchače je snadnější zajít si do krámu než zasednout k počítači. Navíc je ještě třeba odlišit od globální situace tu domácí, hodně specifickou. U nás je totiž podle mne ve výsledku dražší najít a stáhnout si desku po modemu z internetu, než si ji koupit v krámě.

Lidi ovšem mají k internetu přístup v práci, navíc jsou odchovaní komunismem a nevadí jim krást z cizího, stahovat si za cizí peníze. Připojení z domova je podle mě asi tak pětina.

DL: V souvislosti s žalobou proti Napsteru se vynořila potřeba nově definovat autorská práva, zejména jejich dosah. Vždyť momentálně bys třeba neměl mít možnost ani nahrát desku své manželce na kazetu do auta. Není velká část poplachu kolem mp3 zapříčiněna právě zastaralým pojetím těchto práv?

To je problém práva v muzice a umění všeobecně. Spousta umělců za určitých okolností podepíše cokoliv a vůbec je nezajímá co. Mně taky dřív nezajímaly instituce jako je OSA, nevěděl jsem, že je nějakej Intergram a jak se vůči nim mám zachovat. A tak se asi ani spousta jiných nedozví, že by třeba mohli dostat nějaký peníze. V tomhle směru publicita okolo mp3 asi určitě pomůže.

PS: Přijde ti z pozice hudebníka jako dobrá situace, kdy jsi v podstatě odříznut od svý tvorby a nemůžeš s ní manipulovat? Čerstvým příkladem jsou Offspring, kteří chtěli dát na web svoji desku v mp3 čtrnáct dní před vydáním, ale nakonec směli po zásahu firmy zveřejnit jen jednu písničku.

Já to chápu tak, že když někdo podepsal smlouvu, tak ji zřejmě podepsal i s tím, že jeho věci patří publisherovi, vydavatelství, a ten s těma písničkama dál nakládá. Takže se může stát, že když si chceš dát na booklet texty, který jsi sám napsal, musíš mít jeho souhlas. Podle mě by bylo nejlepší, kdyby každý měl práva na to, co vytvořil. Ale pak by to mohlo dopadnout tak, že se o svoji tvorbu nebude schopen starat jako nakladatel, řada umělců je v tomhle směru dost nepraktická.

PS: Určitě by se ale rychle našel někdo. kdo by se o ně postaral, kdo by měl jednu kancelář, v ní několik počítačů a sekretářek, a distribuoval by vše po internetu - pokud by samozřejmě existoval rozumný systém plateb.

Ale to je potažmo to samý jako teď, akorát se to vykrátí o pár sakařů, poskoků a pár továren na nosiče.

DL: A ještě o jednu důležitou věc: abys dnes nasytil trh, musíš mít distribuční síť a prodejny; kdežto takhle bys nahrávky umístil na jedno místo s dobrou konektivitou nebo do nějaké zpoplatňované peer-to-peer sítě, postaral se případně o reklamu na webu, a to by bylo asi tak všechno.

To by bylo určitě skvělý. Akorát pak bude problém upozornit a informovat lidi, že jsi něco udělal, vydal desku. Povede to možná k takový roztříštěnosti, nebude patrný, kdo co udělal a kdo co vydává. Vlastně bude vyloženě na fanouškovi, aby surfoval a informaci si sám sehnal.

DL: Ale třeba na taneční scéně už to takhle funguje i dnes a objede se bez masmédií.

To je fakt. Myslím, že od bodu vzniku desky do bodu, kdy se dostane k posluchači, vymizí potřeba sakařů. Na druhou stranu chápu Metallicu, že jim stávající situace vadí. Je to jako když vám vykrádají byt a někdo (Napster) těm zlodějům přistavil štafle k oknu a přidržuje je. Já nemůžu jednoznačně říct, že stojím na některé z dvou stran tohohle sporu.

PS: Proč ale stejně razantním způsobem nevystupují zástupci nahrávacích firem i proti vypalovačkám do hi-fi soustav? Nejde spíš než o péči o blaho umělců o strach ze ztráty kontroly?

To nevím, asi to nemají tak zmáklý, aby dokázali zamezit šíření CD-R. Taky si myslím, že není snadný něco zakázat jen proto, že by to mohlo někoho poškodit.

PS: Navíc je tu otázka, jestli stahování mp3 poškozuje hudebníky tolik, jako třeba kamiony bulharských cédéček.

Ty také nikdo za legální nepovažoval a Bulhaři to nakonec (i na nátlak jejich vlády) museli zavřít, protože jinak by neměli šanci dostat se do EU. To je ale trochu něco jinýho, Napster se tváří, jako že je správná věc.

PS: Myslíš tedy, že jeho určení je pirátský?

Ty dáváš piráty a Napster do jednoho ranku. To není to samý. Piráti ofotili booklety, vypálili něco, co nezaplatili, a potom to prodávali. Napster je trošku něco jinýho. Já jsem proti krádeži, tím ale nemyslím, že by neměl být vymyšlen důmyslný, čistý a etický způsob, jak distribuovat muziku po internetu co nejsnáze a nejjednodušeji.

PS: Mohl bys tedy souhlasit s tím, že ten spor je vyhrocen špatným způsobem? Že by se měla hledat schůdná cesta, aby vše fungovalo, a ne naopak?

Dá se to tak říct.

DL: Jak by ses zachoval dnes, kdybyste měli s Ecstasy znovu točit první desku - s vědomím dnešních možností, tolik odlišných od doby, kdy jste si ji sami vydali na vinylu...

Zřejmě bych se zachoval stejně. S tím, že bych vydal nosič a taky bych ji dal na internet. Naše pozice je trochu jiná, než kdybys byl například Sting a věděl, že se těch nosičů prodají miliony. Schizofrenie je v tom, že to neděláš (předpokládám) pro prachy, že toho nechceš prodat hodně jen proto, aby sis koupil barák, ale zase svoji hudbu nemůžeš rozdávat zadarmo. Za prvé to něco stálo, za druhé ani dělník v ČKD nechce, aby továrnu někdo vykradl a oni mu pak řekli, sorry, ale nedostaneš plat, dělal jsi tu čtyři měsíce zadarmo a hotovo. To není správný.

DL: Kdoví, jestli byste vůbec vydávali desku, konec alb se zdá neodvratný. I na "nelegálním" internetu je vidět, že zájem bývá jen o jednu, dvě písničky z cédéčka. Málokdy najdeš celá alba, zato jednotlivé poslední hity jsou všude. S odstupem to pak dokonce vypadá, jako by koncept alb vůbec byl jen dalším trikem hudebního průmyslu, jak vydělávat peníze - když chceš jednu skladbu, musíš si koupit i devět ostatních, které tě nezajímají. ale "nealbový" systém vyhovovat těm, kteří muziku dělají?

Mně osobně by nevadil, mám taky vztah spíš k čtyřpísňovejm EP. Singl vznikl až potřebou firmy nějakou písničkou upozornit na nové album. Některý mý oblíbený kapely mají dokonce silnější EP než samotný album. Ne že by to tak chtěly, ale potřebovaly desku do patnáctýho října odevzdat, takže pak k tomu vznikla ještě nějaká vata.

DL: Považuješ za reálný model, ve kterém by se hudebníci živili koncerty a ty by propagovali hudbou, šířenou zdarma na internetu a jinde?

To je podle mne nesmysl. I proto, že spousta lidí skládá muziku doma v pokoji a používá k tomu spousty nástrojů a zvuků koncertně neproveditelnejch. A taky by asi nikoho nebavilo dívat se na pódium třeba na jednoho člověka s počítačema, jak hraje strašně pomalý věci Tohle není nejštastnější řešení.

DL: Myslíš ale, že se takovíhle hudebníci uživí prodejem desek? Nebo se spíš živí zakázkami?

Je fakt, že prodej desek je asi neuživí. Znám třeba anglický kapely, který jsou známý, objevujou se na MTV a mohl by sis o nich myslet, že jsou v pohodě. Ale nakonec vidíš, že ještě někde pracujou. Muzikant třeba dělá v knihkupectví nebo žije na podpoře (samozřejmě načerno), míchá ve studiu nebo skládá hudbu k reklamám. Já mám taky větší příjem z komerčních zakázek než z prodeje cédéček. Zajímavej model používaj na peoplesound.com - každýmu, kdo pošle čtyřiceti a více minutovou stopáž, pošlou asi osmdesát liber. Mám kámoše, kterej už tam pod různými jmény a různými účty napsal asi dvacet desek... Ta stránka je asi dost navštěvovaná a skvěle vymyšlený je, že oni jsou spojeni s festivalem v Readingu nebo v Glastonbury, ted' nevím, a nejvíc stahované kapely se na něm představily ve speciálním peoplesound stanu. Na webu jsou taky nejrůznější oznámení, že tahle a tahle kapela poskytla svý písničky na PeopleSound v tehdy a tehdy a za tři měsíce podepsala smlouvu. Takže stejně tu všechno funguje tak, že nakonec spadnou do hudebního průmyslu a natočí desku u nějakýho labelu.

DL: Žebříčky generované zcela objektivně podle počtu downloadů vnukají myšlenku, zda by hudební průmysl nakonec nemohl fungovat podobně jako softwarový? Ten se s nebezpečím kopírování nějakým způsobem naučil žít, a to je vlastně ještě víc na ráně. Navíc principy jeho fungování částečně odpovídají i na dříve položenou otázku propagace - nikdy jsem třeba neviděl banner na novou verzi ICQ, přesto se doložitelně jedná o jeden z nejstahovanějších programů - a to jej zpětně zase propaguje. Myslíš, že podobně by se mohla prosadit i kvalitní a atraktivní hudba?

Určitě, tohle už funguje i teď, problém je ve filtru v médiích, dobrou věc v rádiu prostě nepustěj. Problém internetu všeobecně je ovšem v tom, že sehnat nějakou informaci je snadný, když věc, kterou hledáš, můžeš pojmenovat. Třeba pomerančovej džus. Ale když si chceš něco poslechnout, tak nemůžeš vyhledávači říct, že to má být pomalý nebo rychlý. Nechápu, jak by se někdo mohl něčeho dopídit ohledně hudby, už i označení žánru je zavádějící.

PS: Ale může ti pomoct třeba informace, že ti, kteří si stáhli tvou oblíbenou kapelu, si stahují ještě tyhle další. Zpátky k Napsteru - myslíš, že by celý humbuk vypukl, kdyby nešlo o kapely z prvních míst žebříčků hitparád, protlačovaný velkýma firmama? Že by se o Napsteru vůbec tolik mluvilo?

Kdyby někdo kopíroval skladby po Napsteru nějakýmu Standovi Macháčkovi z Kobylis... tak ten by asi skutečně nikam nejel a nesoudil by se o prachy.

Nebyl by ten Macháček nakonec vlastně rád?

Možná by byl rád, ale podle mne to není správný. Byl by rád - a co? Seděl by dál v Kobylisích a možná se snažil zase něco napsat.

PS: Možná by ale u něj třikrát denně zvonili, jestli by na základě toho, že je jeho skladba nejstahovanější, neuzavřel smlouvu.

Pak by mu vydali desku, někdo by ji dal nternet, zase by byla nejstahovanější a on by se ocitl v úplně stejný pozici, jako je dnes Metallica...

PS: Podle výzkumů, které dělají obě strany sporu, ale prodej nejvíc stahovaných cédéček neklesá. Možná to dokonce znamená, že pokud by cédéčka byla za rozumný ceny, tak by je lidi víc kupovali?

Náš problém je v tom, že ve Státech stoji cédéčko třeba jako dvě piva na baru, ale tady jako dvacet piv na baru. To je velikej rozdíl. Soundtracku Samotářů, kterej stojí dvě stě osmdesát, se zatím prodalo asi třináct tisíc kusů, takže je vidět, že cena cédéčka hraje svoji roli. Asi by to bylo jiný, kdyby stál pět set.

DL: Jak to, že je tak levný?

Protože je to kompilace a je postavená na vzájemný podpoře film podporuje cédéčko, cédéčko film, kapely z toho nemají skoro nic. Dostanou úplný minimum ze zisku, a to se ještě rozdělí mezi těch dvacet písniček a něco si vezme film. Tím, že kapely daly svý věci zadarmo, klesly náklady. Největší položky znamenaly písničky Moloka a Morcheeby, protože ty se honorují podle tabulek.

DL: Takže jsi teď vlastně řekl, že cédéčka by byla levnější, kdyby hudebníci nechtěli prachy... takže jste to vy, a ne sakaři!

Sakaři mají právě ty tabulky, kolik procent na co jde - na packaging, na provoz firmy, na distribuci... to je pořád stejný a nemůžeš s tím nic udělat.

EOST na internetu:

www.eost.cz
www.mujweb.cz/kultura/eost/
zebox.com/artists/EOST.html
209.67.247.171/fan/bands/eost/BandDetails.html
artists.mp3s.com/artists/65/ecstasy-of_st theresa.html
music.hyperreal.org/library/discogs/ ecstasy-of-st theresa/
www.albumcity.com/cgi-bin/discography. fcgi?ART ID=10282

Nahoru
Designed by Gunny & Strictly Blue