Málem se stal fotbalistou. Nevím sice, jak mu běhání za míčem šlo, ale okamžik, kdy se rozhodl vzít do rukou kytaru, bude možná jednou zapsán do dějin české hudební scény velkým písmem. Ale vždyť Jan P. Muchow se už svou tvorbou dávno zapsal ! Sice nevím. jestli do dějin "oficiálních", ale do povědomí nás "obyčejných" posluchačů určitě. Působil ve skupinách Nocturne a Modrý tanky, jeho vypiplaným dítkem je skupina Ecstasy Of St. Theresa, která dokonce lámala příčky britských hitparád, skládá hudbu k reklamám, produkuje alba jiných interpretů (namátkou Načeva, Priessnitz, Anna K., Here), zahrál si ve filmu Davida Ondříčka Šeptej a jeho nový film Samotáři opatřil hudbou, stejně jako ten předešlý. Jan P. Muchow je obdařen talentem, pílí, ctižádostí, inteligencí, přičemž mu všeho bylo naděleno tak akorát.

Proč se vlastně říká "taneční hudba"? Vždyť tohle označení může být zavádějící - někdo si pod ním muže vybavit například éru foxtrotu.

Já to taky nemám rád, ale podle mě se to vžilo jako synonymum pro moderní hudbu. My s Extází jsme taky řazeni do taneční hudby a nemyslím, že patříme do ranku, který by se měl takhle nazývat. Opravdu nevím, proč se tomu říká zrovna takhle.

Do jakého ranku tedy patříte?

Ono je vždycky zavádějící snažit se hudbu označit nějakým slovem. Chápu tu potřebu, ale je to hudba, takže vlastně něco nehmotného, nekonkrétní věc A tak se snad nedá říct, že to a to je třeba rock Z toho důvodu jsme si pro Extázi vymysleli, že jsme pop s divnými zvuky. Je to asi tak nejblíž tomu, co hrajeme.

Hodně pracujete s počítačem. Mnoho lidí si ale bohužel myslí, že když někdo skládá hudbu tímto způsobem, tak vlastně ani není muzikant.

Myslím si, že tímhle způsobem zase až tak moc neskládám, protože plno věcí u mě vzniká třeba od akustické kytary Víte, když si třeba člověk koupí piano, tak zavadí o klávesu, a ta už vydává zvuk Ale když si zapnete computer nebo sampler, tak ten žádný zvuk nevydává. Takže je to vlastně ještě o trochu víc práce Vy si ten zvuk musíte vyrobit a pak s ním ještě něco udělat. S názorem, že computer práci usnadní; je tomu vlastně úplně naopak. Ano, computer usnadní takové ty praktické věci, jako je rozkopírovaní a stříhaní. Když to podruhé nezahrajete už tak přesně, dá se to rozkopírovat a tak dále Ale já ho používám vlastně jenom jako pomocníka, jako asistenta k tomu, co chci udělat.

Z původní sestavy skupiny Ecstasy Of St. Theresa jste zbyl vlastně už jenom vy. Pracuje se vám líp, když jste sám?

Asi ano Ale to, že jsem z původní sestavy zbyl sám, není o tom, že bych to tak chtěl. Prostě to tak dopadlo. Názory na to, co máme hrát, se začaly uvnitř kapely lišit Takže teď jsme se zpěvačkou Káťou Winterovou jenom dva, a tak je to podle mě nejlepší. Dva lidi se domluví mnohem snadněji než pět. A hlavně to děláme tak, že jsme pak spokojeni oba dva. Naše spolupráce se doplňuje tak nějak akorát.

Vybíral a komponoval jste hudbu k Ondříčkovu filmu Samotáři. Jak vlastně taková práce probíhá? Necháváte se inspirovat určitou scénou a pak podle toho skládáte a vybíráte hudbu ?

Protože jsem věděl, že až chlapi film dostříhají a dokončí nebude zase až tolik času, tak jsem začal skládat písničky už ve chvíli, kdy jsem dostal scénář. S Davidem jsme se bavili o tom, jak by ta muzika měla vypadat, a došlo nám, že ten film je současný, že je tam plno prostředí, kde je přirozenější když scénická hudba zní ve formě písniček, než že tam orchestr něco rozehraje. A vlastně i z toho důvodu jsou dvě třetiny mé scénické práce ve formě písniček. Písničky vznikaly víceméně už v průběhu natáčení a vyloženě scénické instrumentální skladby jsem pak komponoval až na finální střih.

Cítíte se vy sám jako samotář?

Ne, to ne.

Připadáte mi totiž jako takový společenský samotář.

Myslím, že takhle je to přesné.

Jste znám tím, že nerad koncertujete. Proč vlastně ?

Protože mám potom psychickou újmu Mam totiž pokaždé pocit, že lidi nedostali to, co bych já chtěl, aby dostali. Koncert nikdy nedopadne tak, jak bych si přál z toho důvodu méně je vlastně více. V tom smyslu, že my z toho pak máme méně depresí, že to zase nebylo úplně ono, zvuk a tak. Ale na druhou stranu si myslím, že každé vystoupení má své "něco", co mám rád. Potkáváte tam fanoušky a společné hraní utužuje kapelu. Ten společný přenos energie z pódia a zpátky.

Říkáte o sobě, že jste líný. Upřímně řečeno, docela bych si přála být tak líná jako vy. Vydáváte desky, produkujete je i jiným interpretům, skládáte hudbu k reklamám, filmům, divadelním představením. Jak jsem se dozvěděla, jste navíc hodně sečtělý. Jak by to tedy vypadalo, kdybyste byl aktivní?

Dělal bych toho víc a líp. Někdy se totiž člověk přistihne, že už se mu třeba něco nechce. A to je právě podle mě taková typická česká "invalidita", že v sobě nemáme motory věci dokončovat se stejným zápalem, jako tomu bylo na začátku. To myslím tou leností. Že práce není jenom o tom, něco začít, ale také to dokončit na sto procent, nebo ještě lépe na sto deset. Někdy jsou dny, kdy jsem nevytvořil nic. Ty mě ubíjejí.

Máte rád tvorbu Milana Kundery. Inspirují vás při skládání jeho knihy, nebo literatura obecně?

Těžko říct. Není to jenom o tom, že se mi líbí, co Milan Kundera napsal. Mně se líbí i to, co říká, jak se chová, čím si prošel a jak se v různých situacích zachoval. Takže to není pouze o díle. Inspiruje mě to, ale ne tak, že bych si něco přečetl a řekl si, že pod vlivem toho napíšu písničku. Ale samozřejmě že všechno se uchovává tam někde vzadu a pak to třeba při skládáni vytane. Ale není to vědomé.

Před pár lety jste říkal, že budete velice váhat, zda ve třicítce vystoupit na pódium. Ten okamžik se blíží. Co říkáte dneska?

Máte pravdu, už to mám za pár. A vzhledem k tomu, že mě to na pódiu zase až tolik nebere.. Také vím, že mě nebaví dívat se na padesátileté Stouny na pódiu. Takže nechci, abych byl směšný stejně tak, jako jsou oni pro mne.

Co plánujete v nejbližší budoucnosti?

Nejprve dokončíme přestavbu studia, ve kterém sedíme. Ale hlavně asi novou desku Extáze - to je pro mě osobně nejbližší a nejdůležitější. Stejně jako můj život, který se také mým přečiněním zatím ubírá tím správným směrem.

Mluvil jste o novém albu Extáze. Co říkáte nově vzniklé značce firmy Monitor-EMI Escape, která by se měla orientovat výhradně na českou muziku a na skupiny, jako je právě Ecstasy Of St. Theresa, tedy na formace, které jsou u nás stále vedeny jako menšinové?

Už bylo na čase, aby vznik takové značky některá z velkých firem iniciovala, protože je ostuda, že tady doposud žádné takové vydavatelství nebylo. Doufám, že si o něm budeme moci za rok říct, jak je to super, že vydali tohle a tohle Ale říkat něco předem.. Mám dobrý pocit z toho, že Escape vzniklo a že ho vede Libor Lisý. Myslím si o něm, že má dobrý vkus. Uvidíme.