Zakladatel pověstné Ecstasy of St. Theresa, hudební producent, remixér, skladatel, držitel zlaté desky za soundtrack k Samotářům...

Jak se ti modelovalo pro Quo?

V dětství jsem nenáviděl, když si někdo lepil modýlky letadel nebo vůbec nějak modeloval. A jelikož teď po mně nikdo nechtěl, abych nacpal nějakou plachetnici do flašky, či podobnou úchylárnu, tak to byla docela příjemně probdělá noc. Ale nejsem si jist, jestli by ti to samé mohla říct ta slečna Jana, co se mnou pózovala jen v plavkách. Byla fakt dost velká kosa a ještě nás kropili studenou vodou. Ona by možná ten večer volila klub modelářů.

Hrál jsi ve filmu Šeptej. Považuješ hraní za ukončenou kapitolu, nebo se v budoucnu zase necháš přemluvit?

I když mívám problémy s odmítáním věcí, což ostatně dokumentuje i toto číslo Quo, při zbytku soudnosti doufám, že moje herecká filmografie už je kompletní.

Ecstasy Of St. Theresa se od začátku profilovala značně nekomerčně. Neměl jsi někdy chuť zabrousit do mainstreamu?

Já jsem hlavně nikdy neměl chuť dělat hudbu jinak, než bych to cítil, a jak ji chci dělat. Takže kdyby se můj vkus shodoval s tím, co je mainstream, klidně bych do něj brousil. Ale jak to tak vypadá, vybrousím se raději někde v 'podpalubí' -na lodi je dobrá nálada, v podpalubí topič přikládá...

V současné době vychází EOST profilový komplet. Jakou desku EOST považuješ za nejvydařenější?

Asi jako všichni hudebnící tu, co právě natáčíme. Na ty už existující desky nejsem schopen mít vůbec nějaký názor, natož pak z nich mít nějakou nejoblíbenější. Hlavní je, že nejsou všechny stejný. Nesnáším kapely, který hrajou furt to samý dokola.

Máš za sebou řadu vyprodukovaných alb (Here, Načeva, Anna K...). Je někdo, koho by ses s gustem ujal?

Moje producentské nutkání a zároveň i sebevědomí jsou na bodu mrazu, takže bych se ujal maximálně někoho, kdo by si chtěl dobrovolně zničit kariéru. To by mi šlo, se mnou je každý na okraji propastí...

Máš nějakého nového oblíbence z domácí scény? Případně koho bys rád zremixoval?

Přijde na to, co myslíš 'novými' oblíbenci, řekněme, letošní albové debutanty. Vynikající jsou desky Penerů strýčka Homeboye -Repertoár a Floexe -Pocustone.

Překvapil tě úspěch tvé skladby Lucky Boy? Nechtěl bys coby 'Loner' udělat také regulérní desku?

Překvapil. Protože jsem to natočil doma v ložnicí, jako takový joke-demo, a neměl jsem s tou písničkou žádný plány, stejně jako s dalšíma podobnejma skladbama. Ale udělal jsem tu 'chybu', že jsem to nahrál Davidovi Ondříčkovi na kazetu. Chtěl nějaký 'inspirující' vzorky, když se začali připravovat Samotáři. Dál už to znáš. Kdybych uměl zpívat, tak možná 'Loner' někdy něco udělá. Ale jelikož to není léčitelný, tak dokud budu vládnout alespoň zrnkem soudnosti, všechny ty moje ložnicový songy nikdy neopustí bezpečný úkryt domova.

Jak se ti, coby zarputilému slávistovi, k(o)uká v poslední době na fotbal?

No, už mám poměrně křečovitě stáhlý všechno svalstvo. A hlavně musím čím dál častěji odpovídat na podobné otázky, převážně svých letenských kamarádů. Slávia je klub, kterému se vyčítá například, že pořád ještě nepostavil nový stadion. Ale já jsem rád, že mé srdce nebije pro klub, který přestavuje stadiony bez povolení načerno, že žádný náš bývalý majitel nečelí soudnímu přelíčení apod. Sportovní výsledky po jedné třetině sezony ještě neznamenají, že je všechno špatně. Je dobrý se někdy dostat dolů, abys pak očištěn a posilněn mohl zase stoupat.

Jsi hodně vytížený člověk, jak relaxuješ?

Někdy mám pocit, že neumím relaxovat. Často ten pocit zanedlouho vystřídá zjištění, že se flákám, tak se snažím něco dělat. Relaxuju chaoticky, ale pracuju na zlepšení. Nejraději cestuju. A někdy taky jen tak koukám na svoji velkou nástěnnou mapu. To taky není špatný, ale moc se neopálíš.

Co tě naposledy přivedlo do 'ecstase'?

Poslední deska Björk.