Soundtrack k filmu Samotáři minulý týden zásluhou dvaceti tisíc prodaných nahrávek zplatinověl; u nás dosud něco nevídaného. Producentem a autorem většiny skladeb, včetně populární písně Lucky Boy, je JAN P. MUCHOW, jedna z nejvýraznějších a nejvšestrannějších osobností současné tuzemské hudební scény.

Nemrzí vás, že výtečná Lucky Boy nebyla ve Výročních cenách hudební akademie nominována na skladbu roku?

Ta píseň je nazpívaná anglicky, takže by se v téhle zemi nikdy skladbou roku stát nemohla. Až v Čechách někdy zvítězí anglicky zpívaná věc napsaná Čechem, bude to velký průlom ve zdejším otupělém chápání pojmu česká písnička. K tomu však ještě hodně dlouho nedojde.

V čem podle vás tkví takový úspěch soundtracku k filmu Samotáři?

Určitě je to spojeno s oblibou filmu, který už vidělo bezmála půl miliónu lidí, protože samotné písničky se vyjma Radia 1 nikde jinde nehrály. Což jen ukazuje, že rozhlas není jediný způsob, jak oslovit posluchače.

Nedávno vyšla i rozšířená verze tohoto soundtracku, doplněná o třináct remixů právě skladby Lucky Boy. Podle jakého klíče tyto remixy vznikaly?

Původně tady byla idea upravit Lucky Boy pro komerční rozhlasové stanice, ale to jsem odmítl, protože podle mého ta skladba tak úspěšně zafungovala právě proto, jak byla napsaná – s jednoduchým klávesovým motivem a podivným zpěvem. A tak se vydavatelská firma rozhodla umístit tuhle písničku na Internet, odkud by si ji mohl kdokoliv stáhnout, a vybídnout lidi, aby se pokusili udělat vlastní remix. Což považuji skoro za počin roku v oblasti hudebního byznysu, protože tím tahle gramofirma dala šanci i zcela neznámým lidem dostat se na desku velké nahrávací společnosti. Nakonec se nám sešlo asi sto remixů, což jen dokazuje, jak obrovská je u nás tahle scéna.

Bylo těžké vybrat pouhých třináct remixů?

To bylo to nejtěžší, protože podle mého v umění neexistuje objektivní pravda o tom, co je dobré a co je špatné, ale vždycky jde jen o subjektivní pocit z daného uměleckého díla. Proto se mi moc nechtělo být jedním z těch, co mají vybrat jen několik z celé té spousty remixů. Nechal jsem si to tedy všechno přehrát jen podle čísel, abych byl maximálně objektivní a nevěděl, že ten který remix třeba dělal někdo známý. Naštěstí byly všechny remixy dost odlišné, někdo dokonce udělal rovnou coververzi, kterou i sám přezpíval, což bylo docela příjemné, protože jsem alespoň chvilku nemusel poslouchat svůj vlastní hlas. Nakonec jsem vybral asi padesát remixů a ten finální výběr už ponechal na lidech z gramofonové firmy.

Vy sám jste se v Samotářích objevil v roli slavného kytaristy ještě slavnější fiktivní kapely Fake Dead. Neuvažoval jste někdy o možnosti začít s touto kapelou happeningově vystupovat?

Ne, to byla kapela stvořená opravdu jen pro tenhle film a jedinou výjimku představovalo její vystoupení při nedávné příležitosti předání platinové desky tomuto soundtracku. Vlastně to vzniklo zcela náhodou, protože původně byla ve scénáři napsaná kapela Rolling Stones, což bylo samozřejmě finančně nereálné. Ale protože bylo důležité, aby šlo o nějakou skutečně slavnou kapelu, u které by divák uvěřil, že jeden z hlavních hrdinů opravdu touží vlastnit trsátko od jejího kytaristy, nakonec jsme zvolili tuto variantu fiktivní kapely, která měla být jakoby velice proslulá. A protože tahle scéna byla na mně, rozhodl jsem se zparodovat název kapely Take That na Fake Dead a složit písničku, kterou bychom ve filmu odehráli.

Vy jste se v poslední době začal věnovat i divadelní hudbě, naposledy k nedávno uvedené hře Sběratel. Co vás přitahuje na tomto žánru?

Svého času jsem byl osloven Michalem Dočekalem, který v Divadle Komedie inscenoval Shakespearův Sen noci svatojanské, a to slibovalo celkem interesantní práci. A pokud zavolá šéf Národního divadla, že maďarská režisérka Enikö Ezsenyová by po poslechu In Dust 3 stála o muziku pro svou chystanou hru, jejíž koncepce vypadala velice zajímavě, není důvod to odmítat.

V současné době prý chystáte hlavně nové album vaší kapely Ecstasy Of St. Theresa.

Pár věcí už máme připravených a do léta bychom to rádi dokončili, aby nová deska mohla někdy na podzim vyjít. Ale to se všechno ještě uvidí.