Muchow: Neprodáváme desky podle obličejů

Skupina Ecstasy Of St. Theresa (EOST) přichází v těchto dnech na trh s novým albem nazvaným Slowthinking. Na otázky LN odpovídal multiinstrumentalista a skladatel Jan P. Muchow.

LN: Deska vznikala prakticky dva roky. Bylo to tzv. porodními bolestmi, nebo jste si jen dávali na čas?

Spíš druhá varianta. Chtěli jsme, aby všechno uzrálo tak, abychom byli spokojeni. Máme vlastní studio, takže jsme mohli pracovat, kdykoli nás něco napadlo. Míchali jsme na etapy - na čtrnáct dní jsme jeli do Ostravy, tam smíchali tři čtyři věci, pak až za čtvrt roku do Nouzova, tam zase smíchali pár věcí atd. Střídat studia je osvěžující. Nemám rád desky, které za čtrnáct dní natočíš a za týden smícháš na jediném místě.

LN: Nemůže pak výsledek znít ˝rozházeně˝?

Toho jsme uchráněni tím, že téměř nepoužíváme standardní bicí nástroje, na kterých se studio nejvíc pozná - máme je jen ve třech věcech, ostatní jsou zvuky, které jsem vyrobil a sestavil do rytmů. Já osobně mám rád desky, kde nezní těch patnáct písniček pořád stejně.

LN: Když deska vzniká tak dlouho, nemůže se stát, že se vám materiál natočený před rokem přestane líbit?

To se samozřejmě stane - taky jsme měli spoustu odpadu. Selekce probíhala ve dvou časových rovinách. Natočili jsme nějaký nápad, poslechli si ho za pár týdnů a třeba ho už nechali být. Některé písničky jsme dokončili, ale už finálně nemíchali. O písničkách, které přežily tyhle dva filtry, si myslíme, že by měly přežít déle než ten rok, po který vznikaly. Samozřejmě, já bych radši zásoboval naše potenciální fanoušky novými deskami častěji, ale na druhou stranu jim nechceme neupřímně dávat něco, za čím si stoprocentně nestojíme.

LN: Slowthinking je opět o dost rozdílné album od předchozího In Dust 3 - což ovšem ve vašem případě není příliš překvapivé. Přesto: je tato nová, relativně posluchačsky ˝těžká˝ hudba podle vás tím, co fanoušci EOST čekají?

To nevím. Taky si myslím, že je to zatím to ˝nejtěžší˝, co jsme udělali. Na druhou stranu jsme nikdy nebyli kapela, která prodává desky podle jména nebo obličejů a doufám, že většina lidí si je kupovala podle obsahu. Tenhle typ posluchačů by Slowthinking mohlo uspokojit, protože je snad zajímá poslouchat něco ne úplně standardního. A jestli se to někomu nebude líbit, tak bohužel...

LN: Myslím, že by Slowthinking mohlo oslovit i posluchače alternativní hudby - mám na mysli alternativu, jakou prezentuje třeba stejnojmenný pražský festival. Napadlo vás to?

Náš zvukař a spoluproducent Dušan Neuwerth po poslechu demonahrávek řekl, že jsme ˝něco jako Už jsme doma˝. To mě trochu překvapilo, protože dosud nám někdo předhazoval spíš kapely typu Lamb (což jsem taky nikdy nechápal). To připodobnění k Už jsme doma nebo třeba Dunaji mi připadá v tuto chvíli logičtější a docela mě těší. I když bych si jejich desky nepouštěl každý den, jsou to kapely, kde jde v první řadě o muziku a ne o všechny ty věci okolo. Lidí jako Vladimír Václavek si hrozně vážím.

LN: V poslední době se stalo trochu módou říkat, že taneční scéna, ke které bývala a dosud asi je EOST řazena, je mrtvá. Myslíte si to taky?

Spíš ne. ˝Vinylová˝ scéna je pořád široká, ta její do mainstreamu nevyčnívající část je určitě ze všech menšinových žánrů největší. A stále se vyvíjí. Pro mě byly vždycky nejinteresantnější přesahy různých žánrů a řekl bych, že taneční scéna nesmírně osvěžila řadu dalších druhů hudby, ať už rock, písničkářství nebo jazz.

LN: Pro kapelovou část taneční scény je příznačný stále patrnější návrat k ˝živým˝ nástrojům. Vy jste je opět začali používat už na minulém albu, nyní je jejich podíl ještě výraznější. Souvisí to s tímto trendem?

Spíš je to takové sebeuvědomění po poslechu In Dust 3 z většího odstupu. Začaly nás tam totiž štvát zvuky, které jsme vytvořili elektronicky, ačkoli by je bylo možné zahrát na přirozený nástroj. Proč hrát basu na syntezátor, když se dá natočit živě? Zvuky, které nelze vyloudit na běžný nástroj a musejí vzniknout elektronicky, na Slowthinking jsou sice také podstatné, ale určitě ne tak dominantní jako na In Dust 3.

LN: Z průběhu natáčení jste dělali přímý přenos po internetu. Mělo to nějaký efekt?

V ˝internetové komunitě˝ to mělo příznivý ohlas - dozvěděli jsme se, že to bylo poprvé, kdy něco takového česká kapela udělala. Nechtěli jsme přerušovat natáčení koncertováním, ale zároveň jsme potřebovali našim fanouškům dát vědět, že jsme pořád tady a pracujeme. Zahráli jsme tři starší písně, pak jsme provedli diváky naším studiem, přiblížili jim průběh natáčení singlu I˝m (Not Really) Optimistic od dema až po finální podobu a nakonec premiérově předvedli tři nové věci.

LN: Posluchače zatahujete do hry i tím, že na albu je CD-ROMová stopa, díky níž si mohou zájemci zkusit dvě vaše písně sami zremixovat...

Máme pocit, že dost našich fanoušků má doma počítač a řada z nich se o vlastní hudbu pokouší. Proto jsme jim chtěli dát možnost zkusit si pracovat s cizím materiálem a poslat nám výsledek.

LN: Uvažujete tedy o tom, že by vyšlo remixové album, kde byste tyto výsledky zveřejnili?

Nás bavilo dělat remixovou desku v roce 1995 - a tehdy jsme ji také udělali. V roce 2002 mě taková věc, upřímně řečeno, už moc nezajímá. Mnohem zajímavější je prezentace takových věcí na webu - tam také remixy, které se nám budou nejvíce líbit, umístíme.

LN: K písničce I˝m (Not Really) Optimistic máte zajímavý animovaný klip. Nebyly to ale ve zdejším televizním prostředí trochu vyhozené peníze?

My máme videa rádi, navíc jsme klip dali i na onu CD-ROMovou stopu přímo na album. Další důvod, proč je potřeba klip udělat, je prezentace v zahraničí. Tam je přece jen víc televizních stanic a protože není moc snadné do ciziny distribuovat desku, určitě je snazší poslat klip tam, kde o něj mají zájem.

LN: EOST měla v 90. letech silné ˝britské období˝, kdy figurovala v tamních nezávislých žebříčcích. Jaká je vaše pozice ve světě teď?

Přece jenom je to už dost dlouho na to, abychom na někdejších úspěších mohli dnes stavět. Mezinárodní departement firmy EMI chtěl vydat už In Dust 3. Když se dozvěděl, že se chystá nová deska, rozhodl se počkat si až na ni. Mezitím ale bohužel letos na jaře proběhly změny ve vedení, takže jsme vybudovanou pozici opět ztratili a musíme začít opět od začátku. Zatím jsou předjednaná teritoria typu Itálie, kde se líbil singl, a teď čekáme, jak se po poslechu celé desky definitivně rozhodnou.