"Nechceme specielně vyzdvihovat Prahu, jakože bychom jinde hráli jen tak jako, a v Praze opravdu."
(Muchow o křtu novinky Slowthinking v Roxy)

NEJSME ELEKTRONICKÁ KAPELA

Před rozhovorem s Janem P. Muchowem nebudu zdržovat dlouhými úvody. Připomenu snad jen, že nové album EOST "Slowthinking" (Escape/ EMI Czech) je věcička slušně vychytaná, zvukově pestrá, folkově dychtivá, jazzově exotická, swingově nakažlivá i triphopově chladná (jak kde) a techno(logicky) dokonale zvládnutá. Jan ví kam šáhnout, zpěvačka Kateřina Winterová zná svého hlasu využít. Pokud bude mít dvojka, resp. album štěstí při schvalovačkách pro Evropu či dál, vydá se i do světa. Přeju jí to z celého srdce a dále odkazuji na www.eost.cz či www.ecstasyofsttheresa.com. Počtěte si.

REMIXY MĚ (TOLIK) NEZAJÍMAJÍ

Je někdo, koho bys rád remixoval, ale nedostals k tomu povolení?

Ne. Mě ty remixy zas nezajímají natolik, abych někoho měl chuť remixovat. Je spousta lidí který mám rád, a tak se jdu podívat na koncert nebo si poslechnu desku.

Váš první singl z novinky "I’m (Not Really) Optimistic" remixovali Floex, Sport a Blue & Clad. Jsou to jediné remixy, které k písničce vznikly?

Ne, těch je víc. A právě se ještě různě tak někde objeví. Jeden od Veneera třeba vyšel na CD kompilaci u časopisu Ultramix. A skvělej mix udělal i Wich, ale bohužel to nestihl. Ale ten singl se plánuje vydat ještě ve vinylové podobě, kde by měly být zase odlišné remixy než na CD. Ale ten Wichův je vlastně ke slyšení jako exkluzivní track na našich internetových stránkách. Jinde není šance ho slyšet.

Budou i další remixy z alba "Slowthinking"?

K některým jo. Třeba Dušan Neuwert už rozpracoval remix na "Happy R".

ROM-CD a JEHO LIDÉ

Kdo všechno pracoval na vychytaném CD-ROMu k vaší novince?

Klip "I’m (Not Really) Optimistic" do něj, který je ale úplně samostatně, dělal Tomáš Luňák, obal dělali výtvarníci, kteří dělají časopis Živel – říkají si ReDesign – menu nebo prostředí CD Romu dělala podle našich zadání a představ iMachina.

Z čeho máte na tom CD-ROMu největší radost?

Mě nejvíc baví film o natáčení, kterej jsme si udělali – tedy natočili a nastříhali – sami. A samozřejmě ten klip. Dali jsme tam co jsme tam chtěli dát, ta firma nám jenom naprogramovala to prostředí.

SWING I JAZZ, PROPÁNA

Druhá písnička "Local Distortion" zní hodně swingově…

Je to shuffle, což jsme ale zjistili až po tom. Ale že by to swingovalo nás nenapadlo. Když jsme to dělali tak nám došlo, že je to taková kabaretní písnička, ale to se nám právě líbilo. My nemáme jen tu polohu ukolébavek pro computery, jak někdo napsal, ale i tuto polohu. Jen ji ale neventilujeme tak často.

Tam je ale víc jazzových prvků. V jedné z písní třeba i taková zajímavá mezihra…

To je ta asi ta věc s Floexem ("Than I’d Have Less Time…" – pozn. aut.). To je zase tím, že se původně zdálo že to bude instrumentálka… My ale nerozlišujeme tu muziku tak, jako že bychom třeba udělali punkovou věc a zdála se nám dobrá, tak ji tam dáme. Nevím co bych k tomu víc řekl.

ROXY KŘEST 2002

Jak bude vypadat váš křest alba v Roxy? Bude něčím jiný než ostatní koncerty Ecstasy of St. Theresa po republice?

Snažíme se tam dostat vícero lidí, kteří hostují na albu, jenomže je to časově kapku náročný. Ale zase nechceme specielně vyzdvihovat Prahu, jakože bychom jinde hráli jen tak jako, a v Praze opravdu. Nám nejsou úplně vlastní obrovský pódiový show, kde vjem toho vizuálu už třeba přebíjí tu muziku. Budeme se snažit odehrát ty písničky, které jsme vydali na desce plus některý starší. Spíš tady o tom to je, i to vystoupení v Praze.

Extáze ve svém pravěku hrávala ve čtyřech. Dnes jste jen dva – stačí to i na koncertech?

Na koncertech hrajeme s posilou, Carlosem, ale ve studiu a při skládání a na mentální provoz té kapely je to tak akorát. Je to lepší, než když je někdo sám, protože víc hlav víc ví, ale až moc hlav toho ví zas moc. Ty dva je dobrej poměr na počet vstupů a ucelenost a odstup, alespoň nám se to tak osvědčuje. Kateřina je míň hudebník než já, takže ty její připomínky a vstupy jsou samozřejmě o zpěvu a o textech, ale i o tom že má ten odstup a neposlouchá ty noty jako noty, ale vnímá to v celku. Řekne i co je kravina a co zní jako něco…

Které písničky z těch starších dnes hrajete běžně, jak daleko se vracíte?

Hrajeme komplet novou desku a asi 4 věci z "In Dust 3", ale dál do minulosti se nevracíme. My jsme kapela, která začala vlastně jakoby od alba "In Dust 3" a já nevidím důvod a smysl hrát věci, který jsme udělali s naší bývalou zpěvačkou. Teď chceme představit novou desku, a tak ji hrajeme celou plus některý ze starších věcí, ke kterým máme možná nějaký větší vztah, nebo který se nám líp hodí do současnýho repertoáru.

ODKAZ MINULOSTI ?

Je dost mladých kapel, který s té vaší stylově podobnou muzikou začínají, vy jste začínali úplně jinak. Co vaše začátky daly té muzice pro dnešek? Co by bylo jinak nebýt minulosti?

Tak to nevím, to těžko říct.

Třeba se člověk líp naučil pracovat se zvukem…?

Hlavně mi dřív nevadilo skládat písničky, které zní něčemu podobně. A ty starší věci byly taky dost limitovaný tím, že jsem uměl jen dva akordy a akorát jsem kombinoval, který z nich dát dřív a kterej hrát dýl – když to přeženu. Ale dnes jsme na sebe víc náročný ve smyslu jakou písničku hrajeme, jak ji hrajeme a co chceme říct v textu. Když třeba uděláte swingovou písničku, tak aby jste nešel v aranži proti tomu. Dřív jsme si to neuvědomovali. Máte v kapse stovku a skládáte A dur a E mol. Jdete do bazaru, koupíte si španělku na kterou máte peníze a hrajete ty dva akordy. Dnes už máme vstřebáno víc vjemů, viděli jsme víc filmů, přečetli víc knih, a to všechno je v muzice znát.

JSOU EOST FOLKÁČI ?

Je-li řeč o španělce – některé věci ze "Slowthinking" na mě působí tak, jako kdyby s ní vznikly. Že ta elektronika se okolo toho zpěvu jakoby pěkně točí, ale ve skutečnosti tu kytaru ‘supluje’.

Kapku mě mrzí, že o nás někdo říká že jsme elektronická kapela. A pak si třeba přečtu o Coldplay, že to je tradiční kapela, která nepoužívá technologie. Je to nesmysl – podíváte se na obal a jsou tam na fotce jak zkoušejí, a uprostřed zkušebny je G čtyřka kompjůtr jako laptop. A není to kapela, na který to slyšíte.

U nás jen tím, že jsem dva a nebaví nás úplně tolik standardní zvuky a standardní souprava bicích, zapojujeme tu technologii o trochu víc a je to i víc slyšet, ale jsme normální skupina, která ani nechce být rocková ani taneční ani laptopová, ale snažíme se jenom pro tu kterou skladbu použít nástroje pro ni nejvhodnější, které tu písničku nejlíp vyjádří. Taky z toho důvodu na celé desce skoro všechny písničky jsou na živé nástroje, a jenom opravdu sem tam je použitý nějaký klik. Jen některý šly mnohem víc přes dráty a mikrochipy, a je tam živýho hraní míň, je tam víc programování nebo nějaký špekulace na kompjůtru. Ale to je podle mě úplně podružná věc - důležitý je výsledek. A mě přijde, že lidi míň poslouchají muziku, a víc je zajímá že to je v digipacku, že jsme elektronická skupina podle někoho a takový ty věci okolo, který jsou jen… kraviny.

VE VESMÍRU NEJSME SAMI

Vznikla by skladba "www.eost.pluto" i nebýt kompilace "Planetsound" pro časopis Živel?

Asi těžko. To byla ta motivace, proč jsme napsali takovej text jakej vznikl, i když původně mě napadl jiný začátek. Ale je možný, že by vznikla ta muzika. Ta nevznikla jako "Teď musíme něco napsat", i když vznikla ve stejné době. Textově ale rozhodně ta písnička vznikla díky tomu, že jsme byli osloveni kvůli napsání písničky pro kompilaci s tímto tématem. Nastudovali jsme si tedy informace a takto je zpracovali.

Webová ’adresa’ Pluto znamená, že se třeba i hlásíte k nějakému mimozemskému původu?

Já myslím, že k tomu ani není potřeba se hlásit. Rozhodně si nemyslím, že jsme ve vesmíru sami. Myslím, že i všechny naše desky jsou o komunikaci se sférami ne pouze cítícími zemskou gravitaci.

Ta písnička je na albu jediná, kde zazní čeština…

Stejně jako jsme Tomáše Dvořáka – Floexe oslovili kvůli tomu, že hraje na klarinet, stejně tak se Sifonem jsme pracovali proto, že je mj. beatboxer a rapper, a rapuje v češtině. Nám se zdálo, že by bylo super tu informaci o té planetě tam dát a protože to bylo pro kompilaci pro českej magazín, tak ji tam dát v češtině. Se Sifonem jsme spolupracovali i na desce "I’m (Not Really) Optimistic", a bude s námi hrát i na dalších koncertech křtem v Roxy počínaje. Dřív neměl čas.

BOKOVKY BEZ (AMBICÍ ?)

Co se děje okolo COLORFACTORY?

To já nevím, já v té kapele už od roku 1997 nehraju. Ale vím, že teď asi před měsícem hráli.

A co LAZY JIMMY?

To jsme my dva s Michalem. To je jen tak jako když máme oba čas a náladu, tak hrajeme. Ale to není projekt nebo kapela, která by měla nějaký ambice. To je vyloženě jen když máme náladu si zadžemovat – nikdy totiž nezkoušíme. To je jeho smysl a u toho i zůstaneme. Název Lazy Jimmy je opravdu věrohodnej a pravdivej, ani nic víc nemůže vzniknout.

EOST ON AMG

Máš radost z toho, ze jste jednou z mála našich kapel (např. vedle Plastiků a Bittové), jejichž bio a diskografie je dnes součástí All Music Guide (www.almusic.com)?

Radost z toho samozřejmě mám. Jsem rád, to znamená, že si s tím někdo musel dát práci… Nejsem ale rád, že jsme tam jedni z mála z Čech, je mi líto že tam není řada dalších českých věcí, který si myslím by tam být mohly, a stojí za to.

Co třeba?

Toho je mraky. Ze současné scéna např. Ohm Square, Floex, českej rap kterej je ale hůř přenosnej – Penneři a Indy s Wichem… Kdybych se zamyslel tak toho určitě řeknu víc, tohle mě napadá právě teď.