| Zdroj | Musicserver.cz |
| Datum | 5. 2.2002 |
| Autor | František Matějíček |
Už po prvním poslechu působí kolekce nazvaná "Recycled" vyškovské skupiny Here trochu nejasně. Album "Double Happiness", z níž byly náměty pro remixovou desku čerpány, byla nejen dobrá, ale také (možná až příliš) nasládlá. Popové melodie zabalené do netradičního hávu vyvolávají pocit, že i průměrný remix může posunout každou ze skladeb do úplně nových dimenzí. Remixéři se však příliš drželi původního zpracování, a tak není divu, že výsledek nevyzní tak upřímně, jako řadové album. Při této zmínce nemůžeme opomenout, že se na recyklaci podíleli takoví umělci jako Jan P. Muchow, Karzi ze skupiny Southpaw, Bukllerbyne nebo Carlos Paolo, což byla při veškeré úctě ke zmiňovaným zřejmě velká chyba. Nemohu se zbavit dojmu, že všichni jmenovaní zůstali až příliš věrni sami sobě.
Vzhledem k hitovým ambicím jednotlivých skladeb by se u většiny z nich dala očekávat spíš jakási obdoba tanečních disko remixů, které mají šanci přiblížit tvorbu méně známé formace širšímu spektru posluchačů. Deska ale šlape přesně ve stopách toho, co už zaznělo na zmiňované "Double Happiness", a to je celkem škoda. Příjemněji by mohla působit kolekce s větším množstvím odvázanějších aranží a jasnějších zvuků, takhle to stále vypadá jako produkt určený pro velmi úzkou posluchačskou skupinu. Nedá se však říci, že je album "Recycled" špatné, nebo dokonce nevydařené. Přes mé osobní zklamání, které plyne z nepříliš objevného přepracování původních skladeb, je nutno zmínit také světlá místa téhle kolekce. Svůj smysl nalezla v remixech především skladba "Sommeil", která se objevuje hned ve třech provedeních. Zejména v tom druhém, "Les Épisodes De Mayonnaise By Bullerbyne" remixu, se jedná o velmi vydařenou kapitolu recyklace.
Na druhé straně jsou do ztracena potlačeny nápady hned ve čtyřech remixech písně "Ageless". Nijak výrazné změny se nelze dočkat ani u skladeb "Mircea", "Trash Side" a "Switch", která měla největší předpoklady pro nálsedné přepracování. To, co se nám tak předkládá jako remixová deska, je spíše jen mírným pokrokem v mezích zákona, jak kdysi napsal Jaroslav Hašek. Asi není možné přesně posoudit přesný stav věcí, nelze se ovšem také zbavit pocitu, že tvůrci alba příliš lpěli na touze ponechat skupině Here image málo pochopených alternativců. V porovnání s možnostmi, které se skýtaly, je to však veliká škoda.