Frontman kapely Ecstasy of Saint Theresa by mohl mít manýry hvězdy. Jeho cédéčka se prodávají v Británii, dostal Anděla i Českého lva a na anglickém Googlu má více odkazů než kterýkoli český zpěvák kromě Karta Gotta (739). Jan P. Muchow by tedy mohl hrát frajera, ale nedělá to. Na žádnou otázku neodpoví nevím, mě to nezajímá. Ani na okamžik nezaváhá o odpověď má  perfektně rozmyšlenou. Profesionál. Když jsem ho na závěr zkoušel už v zoufalství překvapit dotazem na jeho případného prezidentského kandidáta, opět odpověděl okamžitě a překvapil on mě.

V jednom rozhovoru jsi řekl, že v Čechách hudba jako taková lidi moc nezajímá. Není to pro muzikanta deprimující?

Je to prostě tak. Ale mít z toho depresi, to je zbytečné. Když se někdo věnuje sportu, který je miň populární, tak asi taky nepřestane, protože Šebrleho zná víc lidí. Je to jasný už třeba z porovnání zájmu o Anděly a České lvy. Když jsme dostali dva Anděly, tak mi napsalo asi dvacet lidi esemesku, ale když jsem dostal letos Lva, tak jich bylo mnohem víc. A přitom to bylo taky za muziku. Asi má i vliv to, že v Čechách to vždycky bylo a je tak, že věci, které nejsou úplně standardní, to mají těžší. To se týká  třeba i Janáčka. Všichni poslouchají Smetanu a Dvořáka, ale u Janáčka, který už byl trochu divný, znají většinou jen jméno. Já nechci nikoho shazovat. Chci jen říct, že věci, které jsou trochu divné, to tu mají těžší. Kdo řekl, co Čech, to muzikant, ten tady musel být sotva dva dny. Je tu moc málo lidí, kteří dělají aktivně muziku. Většina jsou konzumenti. Možná  i proto jsou Lvi populárnější. Je snazší koupit si lístek do kina a pak už se jen dívat, než jít na muziku nebo si koupit cédéčko. Ono to chce od tebe víc. Češi jsou v tomhle hrozně pasivní.

Říkáš, že co Čech, to muzikant, je blbost. To by asi dramaturgové různých Do-re-mi nechtěli slyšet...

Když jdeš v Anglii na fotbal, tak tam místní fanoušci zpívají líp než ti, co tady jdou do Do-re-mi.

Sledovat jsi Superstar?

Sledoval. Dřív byla televizní zábava Benny Hill, pak Mr. Bean, a teď je to jinak, ale může to trochu okysličit i českej hudební showbiz. Dokonce jsem na začátku poslal Sámerovi Issovi asi 40 esemesek.

Album Slowthinking jste vydali i v Británii. Jaký mělo úspěch?

Pro nás to úspěch je. I když třeba prostoru v médiích nebylo tolik, jako když jsme tam vydávali desky před lety. Tehdy vyšla například recenze i v anglickém Esquire. A to přesto, že jsme byli asi větši alternativa než dnes. Jenže tenkrát byla trochu jiná situace. V obchodech byly vystavené všechny možné žánry, kdežto dneska tam jsou jen alba z Top 20. Adekvátně tomu tam deska byla poměrné úspěšná, takže nám firma Strange Fruit, která má v katalogu i třeba Joy Divison, Cocteou Twins nebo Strokes, chce vydal další.

Myslíš si, že gramofirmy zaniknou?

Ano. Tedy ne že úplně zaniknou, ale stanou se z nich takoví správci pro duševní vlastnictví. V době internetu přestanou mít kamenné obchody smysl.

Za jak dloubou se to stane?

Podle mě brzo. Ono už se to přece děje. Akorát že u nás je díky monopolu Českého Telecomu málo přípojek na internet, připojení je pomalé a to vše brzdí. Ale to je otázka času. Ony brzo nebudou potřeba ani žádné iPody a mp3 přehrávače, ale bude možné si nahrát hudbu rovnou třeba do mobilu. Je mi jen lito, že to muziku tak devalvuje. Je tak strašně snadno přístupná, hraje všude a je jí moc. Kdyby jí bylo míň, tak bude vzácnější a můžeš si vybírat. Teď všude hraje něco bez jakéhokoliv tvého výběru. A lidi jsou zahlcení.

A co říkáš na vypalování?

Opakuji to vždy, a je to takové moje klišé, ale podle mě nejvýstižnější — já si taky nejdu vzít zadarmo do sámošky, no co mám chuť. Když chci mít něco v autě a zároveň ve studiu, tak sí udělám kopií z cédéčka, které jsem si koupil, ale jinak nevypaluju.

Se stahováním z internetu zřejmě přijde i zánik alb jako formátu a zbude jen skladba...

Je to tak. Mně ještě víc než alba vyhovovala taková ta EPčka na čtyři skladby. Dala se vydávat častěji. Je to škoda, ale chápu to.

Máš nějaký sen, s kým bys chtěl spolupracovat?

Ne. Když máš někoho, koho si vážíš, tak já bych asi nebyl úplně na pohodu. My jsme třeba byli ve studiu, kde o patro níž hrál bubeník z Talk Talk, a my s Dušanem (Neuwerthem) jsme byli naprosto hotoví — tady v boráku je ten bubeník z Talk Talk! Říkali jsme si, že mu musíme jít něco říct, ale nesebrali jsme odvahu. Bylo nám to blbý. Teď si představ, že bych třeba s ním měl ještě něco dělal. Na to nemám psychicky, to bych nezvládal. To je radši poslouchám.

Která z mladých kapel tady tě zaujala?

Nejvíc Khoiba nebo kapela Folk.3.Mail, kterou mi pouštěl Ondra Ježek.

Jsi velký fanoušek Slavie. Když se nedaří, tak ochozy většinou haní ředitele Lešku. Jak to vidíš ty?

Podle mě se snaží. Tady přece ne všechno funguje tak, že někam zavoláš, něco podepíšeš. V českém prostředí je všechno nějak tužší. Vždyť to každý zná, když jde na poštu nebo se mu rozbije telefon. Máš pocit, že je to věc telefonátu a několika hodin, a ne dní. Možná u mě vítězi přání to tak viděl, ale mám pocit, že se ti lidé snaží. To přece nemůže nikoho bavit, být ve vedení oddílu a nechtít dělat pro něj to nejlepší, co můžeš. Stadion je slíbený a je jasné, že je bláznovství stavět na pozemku, který ti nepatří.

...ale věříš, že stadion bude?

Já jsem dokonce viděl CD-Rom. Stadion má stát v říjnu 2005, což je docela brzo. Bylo by to super.

Pamatuješ se na svůj první koncert?

Pamatuju. Bylo to kapelou s Nocturno. Především si pamatuju, že jsem zpíval já. Až pak nám došlo, že je to nesmysl. Pamatuju si euforii a pak stres spíš než to, co jsem kde pokazil. Bylo to hlavně posunutí na další level vytáhneš to před lidí. Já jsem si nikdy nemyslel to co třeba můj starší brácha, který chtěl vystoupit před lidi, až to bude dokonalé. To bychom taky nikdy nemuseli vylézt ze zkušebny. Trénovat je důležité, ale zápasy toky.

Před rokem a půl všichni navrhovali svoje kandidáty na prezidenta. Koho bys vybral ty?

Mě by se líbila Gábina Osvaldová. To je prudce inteligentní a bystrá žena. A už to, že je žena, by bylo také osvěžující. Navíc má dostatek cynismu a cimrmanismu, což jsou dokonale české vlastnosti...

Vzpomeneš si SMS která tě pobavila?

Já si hlavně před časem rozsedl display, takže když mi přišla SMS, musel jsem ji nejdřív poslat k manželce, u ní si napsat odpověd a potom ji poslat zpátky k sobě a odeslat. Ale vzpomínám si na jednu, kterou mi k Vánocům poslal Michal Dvořák. Vypadala asi takhle:

<*)))>< <*)))>< <*)))><
posli toto hejno chciplych vanocnich kapriku svym pratelum a do noveho roku vstoupis zarucene bez kreditu