Duo The Ecstasy Of St. Theresa, tedy Jan P. Muchow a Kateřina Winterová, vydalo novinku Watching Black. Cesta k posluchačům však byla v tomto případě řádně zapeklitá.

Kdysi jste prohlásil, že Ecstasy Of St. Th eresa je popová kapela, která používá divné zvuky. Platí to pořád?

Popová kapela jsme ve smyslu, jak termín pop chápeme my, a pojem divné zvuky vystihuje to, jak nás vnímá veřejnost. Podle mě jsme pořád popová skupina, i když holt nemáme učesaný zvuk jako třeba Chinaski. To není nic proti nim, ať si dělají, co chtějí. Je to jen snadný příklad protikladu. Nás prostě nebaví snadno přístupné věci. I proto jsme jako singl vybrali skladbu Watching Black White Looking, aby dal lidem jasně na srozuměnou, co od nové desky mají očekávat. Někdo ho vůbec nepochopil, což respektuju. Ale dal jasnou informaci o celém albu.

Proč se tak opozdilo jeho vydání?

Vezmu to od konce. Původně mělo album vyjít 17. listopadu 2005 (sic! - snad 2006?!), ale nastaly problémy s technologií obalu. V továrně nám řekli, že to nebude problém, že nám ho vyrobí za pět dní, a nakonec z toho byl měsíc. Každý den jsme volali do tiskárny a vždycky to bylo jen: Jasně, v pátek vám to přivezeme. V pátek zavolali, že to bude příští pátek, a tak dále. Jenže tohle už my jako kapela neovlivníme, to už je věc smlouvy mezi vydavatelstvím a tiskárnou. Bohužel, v očích fanoušků, kteří do toho až tak podrobně nevidí, jsme pak za dementy my.

Navíc - nové album Watching Black vyšlo čtyři roky od vydání předposledního alba Slowthinking, což je docela dlouhá doba...

Mám pocit, že život desky nekončí v okamžiku, kdy se dostane na pulty. My jsme po vydání Slowthinking jezdili po festivalech, pracovali jsme na DVD, vydali jsme tři singly s remixy, album vyšlo v Anglii a podobně. Watching Black jsme chtěli původně natočit hodně rychle, ale šlo to proti naší přirozenosti - hodně o hudbě spekulujeme, dva měsíce se nám třeba něco líbí, a pak najednou konec a jde to do koše. Další roli ve zdržení sehrálo Katčino těhotenství. Datum porodu se nám tlouklo s možným datem vydání, což jsme zavrhli z důvodů, o kterých jsem mluvil. Takže jsme počkali, až to Káča rozchodí, mezitím zase nějaké skladby nepřežily selekci, vymysleli jsme nové a podobně.

Jaké byly ohlasy na Slowthinking v Anglii?

Bestseller se z toho nestal, to by se nám doneslo. Vím jenom to, co se o nás psalo v recenzích. Jsme si dobře vědomi, že děláme menšinový žánr, ale v určitých teritoriích jsou tyhle menšiny celkem početné. Na druhé straně se nám ale povedlo navázat kontakty třeba s Placebo, kterým jsme dělali jeden remix. Jejich zpěvák Brian Molko si naši desku koupil v Anglii, zaujala ho a ozval se nám.

Co se konkrétně psalo v recenzích?

Jeden novinář napsal, že zníme až moc vycizelovaně a přeprodukovaně. Překvapilo mě to, ale zároveň jsem to vlastně chápal.

A jak se chystáte přilákat posluchače na Watching Black?

Chystáme řadu DVD singlů. Ty se tu moc nedělají a nás baví. Měly by vycházet v kvartální periodě a spolupracovat na nich bude režisér Tomáš Luňák, který s námi dělal zmíněné DVD a točí nám klip k White Looking. Kromě klipů na ně chce dát i remixy a videozáznam té které věci z koncertu. Pokud jde o koncerty, naše možnosti jsou omezené. My nejsme jako Chinaski nebo Divokej Bill, kteří klidně můžou přijet zahrát do Litomyšle. Když tam přijede Extáze, nikdo to nezaplatí a peníze se nevrátí ani promotérovi. Takže se spíš soustředíme na klipy, web a další věci.

Ve skladbě Wrong Time Wrong Place doprovází Kateřinu Winterovou lo-ř folkový zpěvák Vašek Havelka, což je podle mě velmi vítané oživení. Proč jich na albu není víc?

Těch zpestření tam je víc, ale tohle je zkrátka nejmarkantnější. Na minulé desce hostoval raper Sifon, na téhle Vašek, máme tam smyčce a další. Kooperace mám rád, ale zároveň se mi líbí, jak Katka zpívá, a přišlo by mi nesmyslné dělat třeba celou desku duetů. Ani tuhle věc jsem neplánoval jako duet, ale když jsem dopsal text, bylo mi jasné, že by se v ní měly střídat hlasy. Okamžitě mě napadl Vašek Havelka, protože mi přišlo, že to je taková folková věc. Vtip je v tom, že on normálně zpívá výš, což se mi ale nelíbilo. Poradil jsem mu, ať to zazpívá o oktávu níž, a najednou to znělo skoro jako od Johnnyho Cashe.

Zdá se mi, jako by posluchačsky zapeklitá Watching Black byla zakončením trilogie, kterou začala nejpopovější In Dust 3, a rozvinula introvertní Slowthinking - zamýšlel jste to tak?

Takhle ideologicky myšlené to nebylo, ale myslím, že vám rozumím. V každém případě všechny zmiňované desky fungují jako dokumenty doby, ve které vznikaly. Ale pořád je to Extáze, takže návaznosti na nich bez debat jsou. Nesouhlasím s názorem, že po každé naší desce následoval střih a my natočili úplně odlišnou nahrávku. Teď samozřejmě netuším, jak bude znít naše další věc. My pracujeme hodně intuitivně.